Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
International transfers of personal data outside the European union
Pechová, Tereza ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Mezinárodní předávání osobních údajů mimo Evropskou unii Abstrakt Tato práce rozebírá právní koncepty ochrany soukromí a osobních údajů, právní rámec EU, konkrétně relevantní primární právo a sekundární právo EU, jako jsou směrnice o ochraně údajů a obecné nařízení o ochraně údajů. Práce se dále zabývá konceptem mezinárodního předávání osobních údajů mimo Evropskou Unii a právním základem tohoto předávání, upraveným v obecném nařízení o ochraně údajů, jeho jednotlivými metodami a jejich srovnáním ve vztahu k jejich oblasti působnosti a konkrétnímu využívání. Za zásadní považovala autorka vymezení rozhodnutí o odpovídající ochraně, proces udělení takového rozhodnutí a jeho kritéria. Následně se práce zabývala představením vhodných záruk, jako alternativních metod mezinárodního předávání osobních údajů dle práva EU. Těžištěm práce je představit režim třetí země na příkladu Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakožto bývalého členského státu EU. Práce se v tomto směru zabývá vývojem britského práva na ochranu osobních údajů z hlediska mezinárodního předávání údajů po brexitu. Práce se věnovala jednáním mezi Spojeným královstvím a EU na téma jejich dohody o obchodu a spolupráci. Zvláštní pozornost byla věnována vymezení podmínek zachování adekvátní ochrany osobních údajů, poté co se Spojené...
Cross-border data flows from the EU: Data protection and the right to privacy
Pilgrim, Jan ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Navrátil, Petr (oponent)
Přeshraniční toky dat z EU: Ochrana údajů a právo na soukromí Abstrakt Tato práce rozebírá koncepty ochrany soukromí a údajů, právní rámec EU, konkrétně relevantní primární právo a sekundární právo EU, jako jsou směrnice o ochraně údajů a obecné nařízení o ochraně údajů. Dále se zabývá režimem ochrany údajů a soukromí ve Spojených státech amerických, pokud jde o soukromé subjekty, jakožto i státní orgány, přičemž se zaměřuje na elektronické sledování těmito orgány a právní základ. Pokud jde o soukromé subjekty, byl kladen důraz na demonstrování sektorové povahy právního režimu USA a na něm byl ilustrován nedostatek systematické legislativy. Zvláštní pozornost byla věnována známým sledovacím programům jako jsou PRISM a Upstream, a jejich právnímu základu v právu USA prostřednictvím Section 702 Foreign Intelligence Surveillance Act. Podrobně byly analyzovány mechanismy s účelem dosažení ochrany práva na ochranu osobních údajů. Práce následně zkoumá dvě dřívější rozhodnutí o odpovídající ochraně vydaná Komisí, rámce Safe Harbor a Privacy Shield, a poukazuje na jejich nedostatky, které byly posouzeny ve světle příslušné judikatury, konkrétně případů Schrems I. a Schrems II. Práce uvádí jejich pozadí a poskytuje analýzu stanovisek generálních advokátů a argumentů irského Nejvyššího soudu relevantních pro tyto...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.